Pro každého lékaře je podstatné, aby se vzdělával po celý svůj profesní život. Proto jsem opět vyrazila za vzděláním. Tentokrát to bylo na Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky, kde se konal mezioborový seminář „Stárnutí společnosti a jeho sociokulturní souvislosti.“

Témata byla nejen aktuální, ale k mému milému překvapení také věcně přednesená a diskutovaná. Byla představena nová publikace „Aktivní gerontologie aneb jak dobře stárnout.“ Tým autorů ze Studia dlouhověkosti Fakulty humanitní studií tam naprosto věcně poukazuje na možnosti zlepšení pohledu na stáří a stárnutí mezi běžnou populací.

Další velmi zajímavé téma byla „Hypotéza babiček“, kde statisticky byla verifikována teorie, že pokud je v rodině k dispozici matka manželky, pak rodina pravděpodobně bude mít více a zdravější děti. Naopak, pokud je pouze k dispozici matka od manžela (teorie o zlé tchyni), tak jsou vesměs výsledky opačné. Jako matka syna s dcerou si budu osobně moci odzkoušet obě role v obou směrech. Doufám, že všechny má vnoučata budou krásná, chytrá a zdravá.

Jako základní a důležité považuji sdělení ze studie „Specifika stárnutí v jednodětných rodinách na středním Slovensku.“ Jde o pozorování enkláv, kde bylo sociální pravidlo, mít jen jedno dítě v rodině. Bez výjimek, za jakoukoliv cenu. Výsledkem bylo vymizení obyvatelstva, pokles v ekonomice a náhrada obyvatelstva přistěhovalými rodinami. Na tomto příkladu je vidět, co se stane se společností, pokud se zřekne svých dětí. Prostě nenávratně zmizí a je nahrazena přistěhovalci, kteří vyplní prázdné místo.

Následná diskuse byla zajímavá, kdy si dovolím shrnout pro budoucnost několik závěrů:

• je třeba vědět, odkud informace k nám přicházejí, na čem jsou založené a co nám říkají,
• každý kus informace za sebou nese poučení o tom, jak můžeme udělat svůj a život své rodiny lepším,
• mezioborová spolupráce, o které přednáším skoro pokaždé, když mluvíme o zdraví, je naprosto nezbytná pro rozvoj řešení každí otázky, kterou máme před sebou,
• abychom zůstali u tématu, jak zůstat zdraví a mladí, tak k tomu potřebujeme své rodiče, aby nám předávali moudrost, své životní zkušenosti z minulosti, ale také k tomu potřebujeme své děti, aby naopak tvořily naší budoucnost.

Shrnuto závěrem: Abychom byli zdraví, mladí a svěží, tak potřebujeme své tradiční více generační rodiny. Tak žila společnost po staletí a tak jedině se přenese z minulosti do budoucnosti.